ZDENĚK ŠIGUT

ZAPSANÝ MEDIÁTOR

Pojem kvalita života vnímá každý z nás individuálně, jedná se o velmi subjektivní pojem. Ovlivňuje jej celá řada faktorů, mezi které patří zdraví, životní styl, sociální prostředí, zdravotní péče, sociální služby, hmotné zabezpečení, či etnické principy uplatňované ve společnosti. Většina seniorů touží po dobrém zdravotním stavu, zachování fyzické i duševní zdatnosti, po aktivním, spokojeném a důstojném životě.

Skutečně přelomovým období je v životě seniora přechod z aktivního pracovního života do důchodu. Končí dominantní sociální role na trhu práce a často se vyskytuje nepřipravenost na vyrovnání se s problémy spojenými se ztrátou povinného pracovního programu. Někteří lidé se na toto období těší, jiní ho vítají méně. Chybí jim zaměstnanecká role, pociťují vyloučení z každodenního aktivního dění, postihuje je osamělost, někdy i nuda. Mnozí senioři jsou ohroženi i ekonomicky, protože starobní důchod představuje i nedostatek finančních prostředků na uspokojení osobních potřeb.

Odchodem z aktivního pracovního života ztrácí člověk svůj pracovní program, přesto je potřebné, aby měl možnost vytvářet druhý životní program. Od konce 90. let minulého století se v sociální oblasti začíná používat nový pojem „sociální kvalita“, který klade důraz na pozitivní stránky rozvoje. Sociální kvalita života starších občanů vyjadřuje rozsah participace občanů na sociálně-ekonomickém životě jejich společnosti, a to v podmínkách, které podporují jejich osobní potenciál. Hlavními komponenty strategie aktivního stárnutí jsou:

  proces celoživotního vzdělávání i po odchodu do důchodu,

  přizpůsobení politiky zaměstnanosti procesu stárnutí obyvatel,

  snížení citlivosti agendy důchodové reformy na demografické a jiné změny,

  zdravé stárnutí prostřednictvím rozšíření zdravotnických a sociálních služeb,

  aktivní práce seniorů v mimovládním dobrovolnickém sektoru.

Tvrzení, že nečinnost může mít pro stárnoucího a staršího člověka negativní následky, je pravdivé. Nečinnost v pokročilém věku může být spouštěcím mechanismem nezastavitelného procesu úpadku. Vede ke snížení celkové morálky, depresím a někdy i k rozpadu psychické osobnosti. Celoživotní psychická a fyzická aktivita umí zpomalit funkční stárnutí. Jednou z důležitých součástí aktivního životního stylu je schopnost vyhledávat a udržovat dobré osobní vztahy. Člověk je tvor společenský a žít mezi lidmi a s nimi, je jeho přirozený způsob života. Izolace, samota je nepřirozená a pěstování přátelství či sousedských vztahů je jedna z cest, jak se vyhnout osamělosti. Nestojí peníze, ale jednoduché to rozhodně není. Stojí vědomé úsilí o přízeň, náklonnost či lásku druhého. Proto bychom se měli včas naučit stavět mosty k druhým lidem, abychom po nich mohli později přejít. Pevné a vyzkoušené mosty ulehčují druhým, aby i oni rádi přecházeli k nám.

Aktivizace seniorů je zaměřena na podporu zdraví, ekonomické aktivity (zaměstnání, podnikání), zájmové činnosti, dobrovolnické aktivity a účast na charitě, účast na veřejném a politickém životě města. Cílem je podpořit aktivní život seniorů a rozšířit dobrovolnické aktivity seniorů prostřednictvím realizace a propagace akcí zaměřených na podporu:

  zdravého života seniorů – přednášky, články, osvětové akce, cvičení,

  zájmových aktivit pro seniory – kulturní, vzdělávací a další akce, slevy na akce, informace o Senior Pasech,

  mezigeneračních aktivit a akcí v rámci prorodinné politiky – aktivity a akce, kde dochází ke kontaktu různých generací; aktivity založené na spolupráci mladých lidí a seniorů,

  vzniku „nových nebo specifických“ profesí vhodných pro seniory – „hodinová babička“, pečovatelka, společnice, výpomoc v domácnosti atd., dobrovolnických aktivit, využití meziprofesního i zájmového potenciálu seniorů.

S kvalitou života souvisí i problematika bezbariérovosti např. v dopravě, v budovách a na veřejných prostranstvích, a také problematika rozsahu a kvality vhodného bydlení pro seniory a jeho adekvátní dostupnosti.

Vzdělávání seniorů

Nulla aetas ad discendum sera.
(Na učení není nikdo starý).

Člověk je schopný učit se až do vysokého věku. Schopnost získávat nové vědomosti a prohlubovat ty již získané, není závislá na věku. Starší člověk se neučí tak rychle jako mladý, ale zato se učí intenzivněji, vytrvaleji a důkladněji. Mechanicky naučené poznatky si pamatuje hůře, ale zato logicky uspořádanou látku zvládne snáze a někdy i rychleji. Vzdělání nemusí být jen přípravou na budoucnost, ale významně pomáhá ke kvalitnějšímu prožívání přítomnosti. Důležitou otázkou při přípravě vhodných kurzů a typů vzdělávání pro seniory je otázka vhodného vzdělávacího programu.

Jednou z možností jsou i univerzity třetího věku jako součást celoživotního vzdělávání, které nabízí vzdělávací aktivity na univerzitách lidem nejen v období odchodu do důchodu, ale i ve stáří. Vytváření různých institucionálních a volnočasových typů vzdělávacích programů pro seniory vychází ze specifických podmínek a možností jednotlivých oblastí a regionů.

Rozlišujeme několik typů vzdělávacích programů a projektů. Jsou to různé programy pro seniory a starší lidi rozčleněné do typů univerzit třetího věku, akademií třetího věku, do přednáškových cyklů v rámci klubů seniorů, cyklické vzdělávání, ale také edukační programy pořádané pacientskými organizacemi (diabetici, vozíčkáři atp.). Rozšířený typ univerzit třetího věku je možné charakterizovat ve více rovinách, a to jako:

  jeden z článků sítě institucí a zařízení sloužících starším lidem, které jim mají zabezpečit právo na vzdělání,

  instituci působící na nejvyšších stupních výchovně-vzdělávací soustavy, která má seniory nejen vzdělávat, ale i pracovat na výzkumu a spolupracovat s jinými institucemi v jejich prospěch,

  specifickou instituci přitahující seniory, kteří touží studovat odbornou problematiku na úrovni a způsobem charakteristickým pro vysokou školu,

  instituci, která nejen učí, jak žít ve „třetím věku“,

  instituci, která přispívá k formování nového vztahu společnosti k seniorům.

Problematika vztahu společnosti k seniorům je jedním ze současných témat, „kult mládí“ staví starší a zkušené na pomyslnou vedlejší kolej. Od nepaměti na zkušenosti a vědomosti starších čekaly mladé generace a byly by bez nich ztracené. Historie lidské činnosti je nepřetržitý řetěz, je to štafeta, ve které se pochodně starších a zkušených předávají těm mladším a méně zkušeným.

 

Aktivní stáří a kvalita života

webdesign republication

počítadlo.abz.cz